Vědci objevili důkazy o tom, že ostrov byl obydlen již 10 tisíc let př. n. l., kdy končila doba ledová (nejstarší studny na světě zde objevené mají cca 9–10,5 tisíce let).
Tři nejvýznamnější kulturní památky byly zahrnuty do Světového kulturního dědictví UNESCO:
Tato pozoruhodně zachovalá neolitická (neolit – mladší doba kamenná) vesnice Choirokoitia pochází z doby 7 tisíc let př. n. l. Má v maximálním rozsahu rozlohu přibližně 3 ha a je jednou z nejvýznamnějších prehistorických lokalit ve východním Středomoří.
Představuje akeramický neolit Kypru v jeho vrcholné fázi, tedy úspěch prvního lidského osídlení ostrova zemědělci přicházejícími z blízkovýchodní pevniny kolem počátku 9. tisíciletí.
Původní obyvatelé žili v kruhových hliněných domech, doplněných kameny. Užívali kamenné nástroje a jejich hlavním zdrojem obživy byl lov a sběr. Vesnici opustili zhruba 4 tisíce let př. n. l.
V tomto rozlehlém pohoří se nachází jedna z největších skupin starobylých staveb, zejména kostelů, vystavěných za dob Byzantské říše.
Nástěnné malby a fresky se sakrální tématikou se zachovaly do dnešní doby a poskytují přehled o byzantském a postbyzantském malířství na Kypru. Deset z těchto chrámů bylo zařazeno na seznam Světového kulturního dědictví.
Architektura těchto kostelů je jedinečná, omezená na pohoří Troodos a téměř jistě místního původu.
V minulosti byl Pafos hlavním městem ostrova a podle mytologie se zde narodila bohyně Afrodité.
Historickými památkami jsou Sloup svatého Pavla s Pafosu, kostel Panagia Chrysopolitissa, Pafoský odeon, Aphrodite's Rock – Afroditina skála, saracénská skála, maják, aj.
Nový Pafos, který byl přístavním městem Starého Pafosu, se
v ptolemaiovské a římské době stal správním městem celého ostrova.
V roce 960 n. l. bylo město napadeno a zničeno muslimskými nájezdníky.
Moderní město se začalo rozrůstat až po britské okupaci v roce
1878. Přístav zůstává příliš malý na to, aby zvládl velkou obchodní
dopravu a slouží pouze aktivní místní rybářské flotile.
Starověké městské království Kourion s úžasným výhledem na Středozemní moře se rozkládá na vrcholu útesu. Je pravděpodobně nejpozoruhodnějším starověkým místem na Kypru, které musí vidět každý, kdo navštíví ostrov.
Město, o němž se předpokládá, že bylo založeno v době trojské války někdy kolem roku 1200 př. n. l. Mykéňany, dosáhlo svého zenitu v době římské, o čemž svědčí pozůstatky velkolepého stadionu, divadla a veřejných lázní s nádhernými mozaikami.
Je zřejmé, že mezi obyvateli Kourionu v římské době vzkvétal předkřesťanský Apollónův kult. Křesťanství však nakonec uctívání tohoto božstva vytlačilo, a když katastrofální zemětřesení v roce 365 n. l. zničilo římské chrámy, byla postavena raně křesťanská bazilika, což dokládá přetrvávající vliv křesťanství na Kourion v této době.
Kourion byl ve starověku významným městským královstvím a je jednou z nejpůsobivějších archeologických lokalit na Kypru.
Velký význam má jeho divadlo, které se nachází na jižním konci strmého kopce, na němž je město postaveno. Divadlo bylo postaveno na konci 2. století př. n. l., ale svých současných rozměrů nabylo až ve 2. století n. l. Hostit mohlo až 3,5 tisíce návštěvníků. V historii sloužilo také jako aréna.
Dnes je dějištěm mnoha kulturních aktivit a divadelních představení, zejména během letní sezóny.