Zanzibar

Zanzibar je poloautonomní část Tanzanie ve východní Africe. Tanzánie se skládá z mnoha malých ostrovů a dvou velkých: Unguja (hlavní ostrov, neformálně nazývaný Zanzibar) a Pemba. Hlavní ekonomická aktivita státu je pěstování palmy Raffia a koření (hřebíček, skořice, muškátový oříšek a pepř), v poslední době se velmi rychle rozvíjí turismus.

Zanzibar je hlavní a největší město autonomního státu Zanzibar v Tanzanii. Leží při pobřeží Indického oceánu, na západním pobřeží ostrova Unguja, většího z obou zanzibarských ostrovů, zhruba 80 km severně od Dar es Salaamu. Město Zanzibar se skládá ze dvou hlavních částí, starší Stone Town a mladší Ng'ambo. Obě části byly historicky odděleny potokem a mělkou lagunou, nyní je tam široká městská ulice zvaná anglicky „Creek Road“. Stone Town je historické jádro města, pro jeho jedinečnost ho v roce 2000 zařadilo UNESCO na seznam světového dědictví. Ng'ambo je mnohem větší moderní oblast s kancelářskými budovami a velkými bytovými domy.

Unguja, známá také jako Zanzibar Island, je hlavním ostrovem tanzanského souostroví Zanzibar. Stone Town, součást města Zanzibar, je staré obchodní centrum s mešitami a klikatými uličkami. Dům divů z roku 1883 je bývalý sultánský palác s hodinovou věží. Ve Staré pevnosti se nyní nachází kulturní centrum a kamenný amfiteátr. Podzemní akvadukty přiváděly horkou vodu do perských lázní Hamamni z konce 19. století.

Klima je tropické, ovlivněno nadmořskou výškou. Na pobřeží je klima vlhké a horké a ve vnitrozemí je suché a teplé. Od dubna do května je zde období dešťů, ale i to přidává Tanzanii na své kráse. Průměrná teplota od ledna do března je okolo 30°C. V období dešťů (duben až listopad) se teploty sníží na 26 °C. Za optimální měsíce je považován červen a říjen. Avšak nejvíce turistů sem jezdí v lednu až v březnu. Vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 60–70%. Průměrná teplota moře je největší v březnu, až 30°C.

Zanzibarská kuchyně odráží několik různorodých vlivů, což je důsledek multikulturní a multietnické povahy zanzibarského a svahilského dědictví. Mísí se v ní různé kulinářské tradice, včetně bantuské, arabské, portugalské, indické, britské a dokonce i čínské kuchyně.